|
|
Easy Money Policy Fedu v období předsednictví Alana Greenspana v Radě guvernérů (1987–2006)
Mašek, František ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Hlavním tématem práce je měnová politika Fedu v období, kdy Radě guvernérů předsedal Alan Greenspan. Největší pozornost je v práci věnována vlivu uvolněné měnové politiky Fedu na vznik nejprve takzvané dot-com bubble a posléze pozdější hypoteční krize, z níž se následně stala krize finanční. Na základě důkladné analýzy mnoha odborných textů známých ekonomů a vlastního rozboru a zhodnocení zastávám názor, že vliv expanzivní měnové politiky na bublinu technologických aktiv a na hypoteční krizi byl spíše minoritní. Fed veškeré své kroky podřizoval dosažení svých měnověpolitických cílů, takže kritika jím prováděné měnové politiky je v podstatě kritikou těchto cílů jako takových. Za příčinu dot-com bubble považuji vznik nových technologií a takzvanou teorii zpětné vazby. U krize hypoteční a následné finanční považuji za klíčové determinanty neochotu vládních činitelů silněji regulovat činnost investičních bank a společností, morální hazard, selhání ratingových agentur a federální podporu vlastnického bydlení spojenou s deregulací finančního sektoru.
|
|
|
Easy Money Policy Federálního rezervního systému v 90. letech 20. století
Pospíšil, Petr ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma měnové politiky Federálního rezervního systému ve Spojených státech amerických v období 90. let 20. století. Hlavní důraz je při analýze kladen na recesi v letech 1990-1991 a následující události, jež vedly ke vzniku a rozvoji spekulační bubliny, kterou krátce po jejím prasknutí v roce 2001 následovala stagnace americké ekonomiky. Pomocí důkladné analýzy a porovnáním protichůdných názorů docházím k závěru, že americká centrální banka svými opatřeními v letech 1995-2000 přispěla k většímu nafouknutí burzovních spekulací. Nicméně tato rozhodnutí banka činila v souladu s tehdejšími krizovými situacemi v domácí i světové ekonomice, a to s cílem zajistit cenovou stabilitu a hospodářský rozvoj. Dále docházím k závěru, že měnová politika americké centrální banky nebyla příčinou krize, tou byla zejména vlna nových technologií a s tím související přehnaná očekávání investorů na finančních trzích.
|
|
|
Vliv monetární politiky FEDu na ceny akcií v USA od 60. let 20. století
Ciprys, Dušan ; Doležal, Ondřej (vedoucí práce) ; Štekláč, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem sazby federální fondů na americký akciový trh zastoupený indexem S&P 500. Práce si klade za cíl analyzovat vztahy měnové politiky a akciového trhu Spojených států amerických ve dvou rovinách. První část zkoumá vzájemné propojení sazby federálních fondů, indexu S&P 500 a inflace mezi lety 1960 a 2015 v kontextu dlouhého období. Tady je pozorován významný vliv úrokové sazby nejen na akcie, ale i celou ekonomiku. Druhá část kvantifikuje bezprostřední reakci akciového trhu na změny základní úrokové sazby Federálního rezervního systému. Z celkové analýzy vyplývá, že trh reaguje odlišně na růst a pokles cílové sazby federálních fondů. Přínosem práce je stanovení průměrné reakce trhu na změnu federal funds rate v historii a predikce jejího budoucího vývoje.
|
|
|
Analýza monetární politiky USA v letech 2001-2005
Binka, Martin ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
S prodlužováním a prohlubováním finanční a ekonomické krize je mnoho pohledů směřováno na předkrizovou měnovou politiku centrální banky Spojených států. Tato práce je zaměřena na analýzu hodnoty federální úrokové sazby v letech 2001-2005. Analýza je provedena pomocí vybraných monetárních pravidlech - zpopularizovaného Taylorova pravidla, McCallumova pravidla a Galího pravidla. Práce nám poskytuje ucelený pohled na porovnání výše úrokové sazby s výstupy těchto monetárních pravidel.
|
host ::
RSS.